V úterý 14. února proběhla v prostorách Experimentálního studia v Liberci veřejná beseda k projektu Lesního informačního centra, které by mohlo vzniknout v areálu Lesního koupaliště. Tuto besedu uspořádalo vedení města Liberec. Krátce po této besedě jsem požádal o rozhovor jednoho z autorů této studie Ing. Aleše Kočího, vedoucího SEV Divizna.
Pokud jste se tedy nemohli veřejné besedy k tomuto projektu účastnit, tento rozhovor vám může pomoci odpovědět na otázku, proč chce SEV Divizna společně s Městkými lesy Liberec chce využít areál Lesního koupaliště.
Úvodem se musím zeptat – proč se vlastně Divizna rozhodla využít plochu lesního koupaliště? Museli jste očekávat různorodé reakce, pokud jde o využití těchto prostor.
Náš záměr byl motivovaný několika věcmi. Za prvé, prostředí, ve kterém se areál nachází, je velice příjemné, přírodní a kolem dokola hospodaří Městské lesy Liberec. To nám pochopitelně nahrává, protože s nimi máme společné projekty již z minula. Tím, že by byl areál zařazen do prostor stávajícího lesního koupaliště bychom mohli využít odborné erudice Městských lesů a spojit to s námi. Mohli bychom využít příjemné přírodní prostředí, kam jsou lidé zvyklí chodit a navíc bychom mohli tento areál uchránit před nevyužitím veřejného prostoru.
Dalším důvodem, proč jsme se rozhodli předložit záměr, jak s touto lokalitou naložit, je to, že Divizna nemá v současné chvíli kapacity na to, aby pokryla požadavky, které jsou k nám ze stran škol. Dnes jednoduše nejsme schopni tu poptávku pokrýt a je to škoda.
Městské lesy Liberec se do projektu zapojili proto, že v současné době nemají svoje zázemí. A právě tím, že by se do projektu zapojili Městské lesy Liberec bychom získali silného spojence. Městské lesy totiž disponují technikou, lidmi a jsou schopni areál udržovat.
To, že by v prostoru lesního koupaliště vzniklo toto informační centrum ale předpokládá, že by stávající vodní plocha nebyla zachována v tom rozsahu, v jakém je nyní. Projekt, který jste dnes představili na veřejné besedě počítá přibližně s 50 % vodní plochy. Na besedě jste deklaroval vůli k tomu prostor vodní plochy zvětšit. Šlo by o zvětšování vodní plochy jen v rozsahu stávajícího bazénu, nebo by bylo možné posunout jednu boční stranu?
V tuto chvíli nejsem schopen na 100 % odpovědět, protože spolu mluvíme zhruba 15 minut poté, co skončila debata. Pravděpodobně by nebyl problém posunout vodní plochu v intencích bazénu – to znamená směrem dozadu. Pokud jde ale o boční strany, tam si nejsem v tuto chvíli jistý. Domnívám se, že k určitému zvětšení dojde, protože současné břehy přijdou rozebrat. Zůstane vydlážděné jen dno a břehy je nutné zvolnit tak, aby tam byl jednak pohodlný přístup. A jestliže budeme chtít imitovat přírodní jezírko, je potřeba mít plynulý břeh a to jak z hlediska rostlin, tak živočichů, ale také pro ty občany, kteří by se tam chtěli koupat.
Zmínil jste, že před tou vodní plochou ke koupání bude přírodní kořenová čistička. Můžete popsat těm, kteří se v tom neorientují, jak taková čistička funguje?
Kořenová čistírna odpadních vod je přírodní alternativou ke klasickým čistírnám odpadních vod, popřípadě čistírnám chemickým. Jednoduše řečeno – exkrementy, které jsou naředěny vodou procházejí skrz různě zrnité materiály, tím myslím různě do velikosti jednotlivých zrn. Tam dochází k filtraci, sedimentaci a zároveň jsou v tomto filtračním a sedimentačním zařízení ukotveny kořeny rostlin, které se na to hodí. Tyto rostliny mají několik funkcí – jednak drží ten materiál pohromadě, jednak tvoří ekosystém, ve kterém žijí živočichové, ale hlavně na jejich kořenech žijí bakterie. Tyto bakterie dokážou přírodní exkrement rozbourat, rozložit a v podstatě v tom prostředí mohou růst. Ony vlastně tu hmotu snědí a na základě toho se rozmnožují.
Problém kořenových čistíren odpadních vod je v tom, že jsou málo rozšířené, mnoho lidí z nich má obavu, ale tato technologie je vymyšlená, funguje denně, jen je potřeba se podívat dál za hranice libereckého okresu.
Můžete uvést nějaké lokality, kde se kořenová čistírna odpadních vod používá? Největší kořenová čistírna odpadních vod je ve Spáleném Poříčí (Plzeňský kraj), tam je kořenová čistírna pro celou obec. Patrně vybudovaná z dotace a teď se jim tato investice mnohanásobně vrací. Dále je tato čistírna v Oucmanicích (Pardubická kraj), takže vidíte, že tyto čistírny existují, je jich relativně dost, jen se o nich prostě nemluví. Je pochopitelné, že se o ně musíte dobře starat. Nejde tam použít žádná chemie, protože tím by se zahubily bakterie. A právě ty bakterie dokážou vyčistit tu vodu tak, že je bez problémů použitelná.
Jak moc je údržba takové čistírny náročná? Není příliš náročná, pokud se o ni staráte průběžně. Jde o to, že musíte hlídat kvalitu vody při odtoku, protože potřebujete mít přehled o tom, jak čistírna funguje. Nesmí se používat chemické látky, přerostlá biomasa se musí včas sklízet a nesmí se nechat ta biomasa zanedbat - čím pestřejší, tím lepší. V neposlední řadě musí být čistírna také koncipována tak, aby měla nezamrzající hloubku a dostatečnou kapacitu.
Na začátku jste říkal, že pokud by toto informační centrum vzniklo, pomohlo by vám to více vyhovět školám a nabídnout širší spektrum programů. Máte zmapováno, o kolik by se mohla navýšit kapacita, kterou byste školám mohli poskytnout?
Myslím si, že bychom mohli přijmout další poptávku a realizovat minimálně 3 programy v týdnu navíc. Možná se to zdá málo, ale v současné době děláme 8 – 10 výukových programů týdně. Nyní jsme ale limitováni prostorem, přesto že se snažíme, aby programy byly za každého počasí. Snažíme se být co nejvíce venku v přírodním prostředí, protože říkáme, že není špatné počasí, ale špatně oblečený člověk. V libereckém prostředí ale chápeme pedagogy, že tlačí na to, aby ten program alespoň částečně probíhal uvnitř, kvůli zahřátí a snažíme se jim vyjít vstříc. Teď je to ale problém.
Také by nám to pomohlo v tom, že bychom ušetřili čas strávený přesuny v rámci těchto programů. Vezměte si, že škola přijede na 3 nebo 5 hodin a pokud hodinu ztrácíme přesunem tam a zpátky, tak je to docela škoda. To by v tomto centru pochopitelně odpadlo.
Jedná se o školy, které jsou pouze z Liberce, nebo se na vás obracejí i školy z okolních měst?
My nerozlišujeme, kdo k nám přijede na výukový program, ale dáváme přednost libereckým školám při nahlašování, protože jsme ze 40 % financováni městem. Liberecké školy převažují, ale máme i školy třeba ze Středočeského kraje.
Jak se k tomu projektu staví město?
Současné vedení města projektu vyjádřilo podporu. Jak paní primátorka tak i náměstci tento projekt podporují a podnikají nyní kroky v tom, aby nám s tímto projektem pomohli. Takže se domnívám, že ta ochota tam je.
Na internetu jste jistě zaregistroval různé ohlasy pro i proti tomuto projektu. Co na ně říkáte a co říkáte zejména na ty argumenty proti?
Já bych jen chtěl hlavně poprosit – v jakékoliv anketě je dobré se podepsat. Jsem ochoten diskutovat s každým, ale je dobře vědět s kým diskutuji. Přezdívky nebo anonymy – snažím se na ně odpovídat také, ale mrzí mě, že si člověk nestojí za svým názorem. Takže to je spíš taková výzva.
Pokud jde k těm argumentům – chápeme, že lidé mají obavu, aby se prostor nezastavěl komerčními objekty, domy a podobně. Budeme jedni z prvních, kdo by se postavil proti tomu, pokud bychom se dozvěděli, že k tomu projekt směřuje. Chápu potřebu lidí v Liberci, že se nemají kde koupat, ale myslím si, že tento areál ten problém úplně nevyřeší. V Liberci všeobecně chybí koupací plochy, ale to by mělo být předmětem územního plánu.
Kdybyste měl tu možnost poradit zastupitelům, kde hledat plochy ke koupání, kde by to bylo? To je zajímavá otázka. Určitě je dobré podívat se do starých map – kde dříve byly rybníky a přírodní koupaliště. Takovéto věci měli naši předci velice dobře zmapovány. Ale pochopitelně dnes je vodní režim dost změněn – to je nakonec vidět i na lesním koupališti. Vlivem těžby v ruprechtickém lomu došlo ke snížení hladiny spodní vody v jizerském potoce. Průtok je 18 l za sekundu, prameniště je zdevastované. Srážky v Jizerských horách způsobili dlouhodobý pokles spodních vod. Ale pokud bychom se podívali do historických map, třeba by se nějaká vhodná plocha našla a Liberec by si ji rozhodně zasloužil.
Tímto projektem se bude zabývat březnové zastupitelstvo. Jak vidíte možnost, že v březnu tento projekt dostane zelenou? Do té doby bude ještě spousta anket …
To je složitá otázka. Mě na těch anketách mrzí jediná věc – na ty ankety většinou reagují lidi, kteří jsou s něčím nespokojeni. Velmi neradi říkáme, že je něco dobré, že jsme s tím spokojeni. Nechci tedy teď předjímat, ale věřím, že většina bude pro náš projekt – byť nějak upravený nebo omezený. Kdyby se to nestalo, tak mi to bude líto, ale přežiju to – nebudu proto skákat z mostu. A bude mi to líto i kvůli tomu areálu, protože nevím zatím o žádném jiném projektu. Vím jen o jedné diplomové práci studenta TU a jakýchsi záměrech, které diskutovala pí. Kocumová s p. Duškem, ale nic nebylo ve stádiu projektu nebo studie.
Pavel Felgr
